Self-efficacy schopnosti odmítat

-ano teď se cíleně snažím odmítat, mám s tím problém, někdy se nechám přemluvit k něčemu o co nemám zájem

Ani ne. Prostě když něco chci udělat, tak to udělám, když nechci nebo nemůžu, tak neudělám. Je to jednoduché. Samozřejmě se snažím lidem co nejvíce pomáhat, když mě o to požádají, ale to neznamená, že bych se z toho musela zbláznit.

áno menilo, v pracovnej oblasti som sa priučila nejakým technikám ako adekvátnym spôsobom možno odmietnuť

Ano, s věkem to je snazší, čím více mám zkušeností, tím lépe očekávám, že se po mně něco bude chtít a mohu se připravit na to, abych to odmítnul

Asi ano, s přibývajícím vekem je těžší odmítat

asi neměnilo

Měnilo se to s uvědoměním, co vlastně je v životě mou prioritou a jak zacházet se svou energií a časem.

ne

S rostoucím věkem si uvědomuju, že se často bojím odmítat, aby mě druhá strana "nezavrhla" (což v různých situacích znamená různé věci). Čím víc si to uvědomuju, tím víc se mi daří s tím bojovat a odmítat (teda, když chci odmítnout). Neměnilo se to ale při nějakých zcela konkrétních situacích, spíš tak postupně.

Schopnost odmítat se určitě během mého života zvyšovala. Na základě zkušeností ze školy a z práce. Už se nestydím říci někomu ne

V průběhu dospívání a dospělosti se u mě "schopnost odmítat" zvýšila.

V úplném dětství to bylo jasné - ne bylo ne, když jsem něco nechtěla, s předpubertou přišly první rozpaky, někdy bylo těžké odmítnout, zvláště když šlo o kamarádky nebo o kluky, poslední dobou (asi od 18ti) je pro mě těžké říkat ne rodině - mám pocit, že jim něco dlužím.

Diteti

Když jde o opodstatněnou žádost, o nějakou důležitou záležitost, nebo o někoho blízkého.

Když mamka chtěla, abych za ní přišla do práce, jen tak si popovídat. Měla jsem málo času, ale bylo mi líto říct ne.

když mě žádá někdo z rodiny i přesto že se mi to nehodí, neumím ho taktně odmítnout a kývnu ačkoliv jsem pak naštvaná

najväčší problém mi robí neposkytnúť pomoc resp. odmietnuť niekoho, kto pomoc potrebuje, alebo tiež ak sa jedná o akýkoľvek požiadavok zo strany mojich najbližších

Nejčastěji jde o odmítnutí lidí, které jsem si postavil jako autoritu anebo na kterých mi hodně záleží. Příklad - šéf mi nabídne lepší post v práci a zvýšení platu - ale chce za to, abych si zvýšil úvazek. Nechci si zvyšovat úvazek, a tak budu mít problém s tím ho odmítnout, protože se bojím, že mě jako "nevděčníka" nebude mít rád.

Nejtěžší je odmítat nejbližším lidem, na kterých mi záleží. Nejtěžší žádosti odmítat jsou ty, kde je to pro druhé opravdu důležité.

odmítnout je vždy těžké

odmítnout velice blízké lidi

Pomoc rodině nebo přátelům. Těm se těžko odmítá cokoli

přátelům, po telefonu, pozvánku na setkání, na které jsem jít nechtěl (tj. když mi druhý vlastně něco nabízel)

Žádná typická situace mě nenapadá.

-když jde o cuzího člověka, ke kterému nemám žádný vztah, závazky atd. - když je mi ten člověk nepříjemný, nesympatický, chová se nevhodně

Když mi druhá strana dá jasně najevo, že její vztah ke mě se nezmění na základě mého přijetí/odmítnutí nabídky. Když mi druhá strana dá najevo, že se jedná o nabídku a ne povinnost.

když musím odmítnout věc, která mě vyloženě nebaví

když to vím dopředu, že po mně něco bude chtít

keď vidím, že dokážu odmietnuť aj iní v mojom okolí

Negativní chování zadajiciho

Nemám problém slušným způsobem poslat někam lidi, kteří se neumí chovat slušně a zdvořile, a to i bez ohledu na postavení, věk a podobně. Také když to není možné a nebo když vím, že někdo jiný by jim poradil/pomohl líp, tak je odkážu na něj.

Pokud mám objektivní důvod říct ne (jede mi autobus). Pokud je pro mě přijmout nebezpečné (pozvání do bytu od neznámého atraktivního muže).

Pokud někoho nemám ráda - tak odmítám dokonce s radostí :-) Nebo pokud je někdo arogantní a neslušný

pokud se jedná o lidi které nemám ráda

Usnadňuje mi to, vědět, jaké jsou mé priority a proč tu jsem. Na chování druhých nesejde. (pokud nejsou hrubí a sobečtí)

V případě, že se žadatel chová agresivně.

-to, že si věřím, že to zvládnu dobře udělat bez toho aniž bych něomu ublížila nebo se někoho dotkla -předchozí pozitivní zkušenost

Dobrá a vyrovnaná nálada, schopnost rozlišit důležité, schopnost odmítnout zdvořile, vyjednávací talent. Empatie, vcítění se, schopnost najít alternativy.

I když se snažím být na lidi milá a vstřícná, tak na prvním místě vždycky musí být určitá míra asertivity, hlavně v práci a podobně.

když mám jiný plán, důvod odmítnout

Když si uvědomím, že přijmutí nabídky jen ze strachu, že odmítnutí by druhou stranu naštvalo, je dost nefér jednání, pokrytecké a přetvářka. Když si uvědomím, že dělání něčeho, co nechci, bude fakt fuška a pruda. Když jsem v dobré náladě, něco se mi zrovna povedlo, cítím se dobře.

možno moja spontánnosť a prelietavosť :-) dobré komunikačné schopnosti

Nejhůře se mi odmítá atraktivní žena, která mě o něco poprosí (nesnaží se být dominantní). Pokud k dotyčné mám navíc nějaký pozitivní vztah byť třeba jen platonický, schopnost odmítat se snižuje.

nic, vždy se jedná o jinou situaci

O žádném nevim

pokud se jedná o lidi které nemám ráda

Soustředěnost, zaměření na výsledek

Určitě to záleží na momentální náladě, ale i na časových možnostech

-jak to dělat efektivně ale zároveň taktně

Asi nerozumím otázce. Navíc myslím, že moje schpnosti odmítat jsou přiměřené. Nemusím se nic učit.

myslím si, že čeliť takýmto situáciám - život sám naučí... zároveň si myslím, že by pomohlo vidieť, cítiť a vnímať, že okolie je s tým OK (aby som si zbytočne nemusela vyčítať, že niečo/niekoho odmietam)

nechci se to naučit

Nenapadá mě nic, ovládám toho dost, abych takové situace zvládal dle potřeb svých i druhých.

Nevím o ničem. Nemám s odmítáním problém

Nevím, jsem schopná odmítnout

prostě být tvrdší

Schopnost odmítat roste s osobnostní zralostí a odvahou. K lepšímu odmítání tedy vedou 2 věci: 1) uvědomění, že přijímám co nechci a že ve skutečnosti chci odmítnout 2) odvaha k tomu to risknout a odmítnout

To vážně nevím

umět odmítat hezky, dokázat odhadnout, jak moc na mě druhý závisí, vědět přesně, kolik jsem schopen splnit (např. kolik jsem schopen něčemu věnovat peněz, času)

Víc věřit ve svůj úsudek.